Štiky získal 3. miesto na Dotz Drift Battle 2010!

V průběhu ranních tréninků měli diváci možnost okusit pocity závodníků v DRIFT-TAXI. Této adrenalinové zábavy se zúčastnilo šestnáct diváků a po projetí dvou ostrých kol vystupovali z aut pravidelně s takovým úžasem i úlevou ve tváři, že si zapomínali od jezdců nechat podepsat kukly z přileb. Po desáté hodině přivedly BASTA cheerleaders pod státními vlajkami všechny závodníky v automobilech před tribuny k slavnostnímu zahájení závodu. Jezdci předváděli burnouty, někteří i ve fialové či červené barvě speciální směsi pneumatik, po dvojicích i jednotlivě. Moderátor každého jezdce divákům představil a prezentoval jeho odpovědi na předem položené otázky.

Detailní záběry ze čtyř kamer rozmístěných po trati byly on-line přenášeny na velkoplošnou obrazovku, kde se také zobrazovaly dosažené výsledky a jména dvojic v Tandem Battle. Diváci se tak snadno orientovali v systému závodu, areál byl dobře ozvučen profesionálním sound systémem.   Vítěze diváckého SMS hlasování provezl jeden ze závodníků v ostré jízdě na závodní trati! Kvalifikační jízdy ukázaly, že i neobvykle obtížnou trať jezdci nakonec pokořili a to v následujícím pořadí:

Pojďme však k tomu, pro co se zhruba tisícovka lidí v tropickém vedru na autodromu sešla – k jízdám Tandem Battle. Porota pečlivě sledovala obě ostrá kola závodních dvojic v TOP 16 a kladla důraz na kopírování jízdy vedoucího jezdce dvojice, na dodržení určené trati. A věřte, že to není v rychlostech kolem 140 km/hod. snadný úkol. Své o tom ví Nicolett Szántó, Jazz Williams i Martin Reinsch – všichni tři skončili již před kvalifikací v bariérách s velkou devastací svých speciálů, které jejich týmy až na posledně jmenovaného dokázali vrátit k životu tak, aby jezdci mohli pokračovat v závodu. Drift prostě není jen takové „pálení“ gum.

Program byl přerušen zvukem policejní sirény a na plochu vletěla zlatá závodní M3 stíhaná černým BMW s majákem a dvěma policisty v uniformách. Závodník nereagoval na vysunutí zastavovacího terčíku a byl policistky zablokován. Došlo i na strkání s policisty, když jeden z nich poukazoval na nedostatečnou hloubku dezénu zadních pneumatik a druhý se snažil „vyndat“ protestujícího spolujezdce ze závodního auta.  To situaci vyřešilo opakovaným ujížděním, avšak řidič policejního auta prokázal smysl pro fair-play a dal se do pronásledování provinilců taktéž v driftu. Diváci nadšeně fandili – komu asi? Pozitivní ohlas mělo též vystoupení Petra Nasty Cerhy, vicemistra Evropy v beatboxu.

V závodní části programu sehrála hlavní roli taktika jednotlivých jezdců, která vycházela z výkonů motorů jejich speciálů, z typu a rozměrů pneumatik a zvolení správného odstupu na začátku jízdy. Divákům, kteří přišli na drifty poprvé v životě, se při tandemových jízdách tajil dech. Neuvěřitelné veliké úhly smyku předváděli se svými E46 M3 Noro Kováčik s Romanem Kolesárem, dravě jezdil i Timo Štikár. Ten s Norem a Stanislavem Rydlem divákům předvedli nejeden wall-kiss, který však nechal stopy na jejich speciálech. Do TOP8 se překvapivě nedostali bratři Bezouškové ani Stian Jacobsen z Norska spolu s američanem Jazzem Williamsem s japonským „nářadím“.

Naopak sítem vyřazovacích jízd prošel hladce René Stern se svým Porsche 928, který postupně podlehl Ádámovi Kerenyimu (HU), se kterým se mu nepodařilo udržet dostatečný úhel smyku v hlavní zatáčce, i Norbertu Kováčikovi (SK) a skončil tak těsně pod stupni vítězů; pátý byl Vlasta Nezdařil, šestý Zdeněk Wertheim, sedmý Honza Baláž a osmý Roman Kolesár (SK), který divákům jedné z tribun poslal notnou porci zeminy v roli vedoucího jezdce Tandem Battle s mladým Zdeňkem Wertheimem. Vzrušující okamžiky přinesly i jízdy Timo Štikára s  Norbertem Kováčikem, kdy se vzdálenost předního Timova blatníku od zadního Norova blatníku dala měřit na centimetry a díky nim se dostal do finále. Zde tento mladičký závodník narazil na úřadujícího mistra Evropy jehož zkušenosti převážily. Stupně vítězů tak patřily: 1. Ádám Kerenyi (HU), 2. Timo Štikár (SK) a 3. Noro Kováčik (SK) a závod byl zakončen maďarskou hymnou.

Sportovní úroveň závodu a doprovodný program na české publikum nepochybně zabraly. Už dlouho jsem neviděl při motoristické akci spontánně tleskající, pískající a křičící tribuny a rozesmáté tváře. Atmosféra na autodromu vybičovala jezdce k výborným výkonům a společně s realizačním týmem udělali maximum pro úspěch závodu – a bylo to v Sosnové zatraceně poznat!